14.06.2022

Uplynulé dva roky s covidem v mnohých aspektech změnily naše životy včetně dopravního chování. Dopady na veřejné dopravce, možná řešení, ale i překážky v podobě financování a proměny pohledu na to, co je a bude udržitelná doprava, shrnula konference Dopravního podniku města České Budějovice. Ta byla určena představitelům městské a veřejné dopravy, stejně tak odborníkům dopravního plánování a politickým reprezentantům z Českobudějovicka a Jihočeského kraje.

 

„Od prvních okamžiků covidu jsme věděli, že to bude veliký problém. Bez našeho přičinění zmizeli cestující z celé sítě MHD, během té dlouhé doby si pak zvykli se pohybovat jinak, využívat jiných možností,“ shrnul v úvodní prezentaci ředitel DPMCB Slavoj Dolejš. Že se velký návrat cestujících do MHD nekonal potvrzuje i květnové sčítání pomocí senzorů, dle kterého v budějovické MHD oproti roku 2019 chybí až 23 procent cestujících.

O změně dopravních návyků vlivem covid-19 na konferenci hovořili i výzkumníci Univerzity J. E. Purkyně a STEM/MARK. Problematikou se výzkumný tým Doprava a Mobilita za podpory TAČR zabývá už od prvních měsíců pandemie, sběr dat probíhal až do poloviny roku 2022, aby mohli výzkumníci nejen přinést zprávu o stavu, ale i vytvořit doporučení pro zvládnutí případných dalších krizí.

„Při cestách do práce se ukázala velká dominance automobilové dopravy. I v současnosti je její využití vyšší než před pandemií. 13 procent dřívějších uživatelů veřejné hromadné dopravy chce i po pandemii raději využívat automobil. Naopak jen 6 procent motoristů má v plánu více využívat veřejnou dopravu,“ uvedla Danuše Strnadová z UJEP. Spolu s ní představil výsledky průzkumů také Ondřej Vácha z agentury STEM/MARK: „Více než na cenu služby cestující v průběhu pandemie hleděli na čistotu vozidel. Co dopravci těžce nesli, tedy poloprázdné spoje, naopak cestující kvitovali asi nejvíce.“

 

Technologie a jízdné nové doby

Kde se naštěstí očekávání dopravců s přijetím cestujících potkávají, je digitalizace informací o dopravě. „Cestující oceňují také jízdné online a zejména nové tarify, které se u řady dopravců lépe strefují do jejich nových přepravních návyků,“ uvedl Vácha.

Moderní způsoby odbavení i informování cestujících stále doplňuje i českobudějovický dopravní podnik. Ředitel DPMCB Slavoj Dolejš představil redesign i nové funkce, kterých se v následujících měsících dočká aplikace DPMCB. Ta už nyní umožňuje mimo jiné nákup všech druhů předplatních jízdenek. V chystané verzi cestující najdou informace o příjezdech spojů do konkrétní zastávky vypočítané podle aktuálního stavu dopravy, přívětivější vyhledávání zastávek nebo nově i možnost úhrady parkovného, které má dopravce rovněž ve správě. Že je o digitální řešení zájem, prozrazuje i rostoucí popularita jízdenek zakoupených kartou přímo ve vozech, které dopravce zavedl v prosinci 2021. V brzké době by mělo informovanosti a řešení dopravních situací přispět také nové dispečerské centrum, které sloučí dispečink MHD s tím městským, a ve kterém vzniknou pozice orientované právě na informování veřejnosti.

Nové cesty k oslovení obyvatel jižních Čech prezentoval také Jiří Kafka, který zastupuje zdejší Integrovaný dopravní systém. Ten zatím stále nepokrývá oblast celého kraje, to by ale koordinátor veřejné dopravy rád změnil, stejně jako aktuální skladbu obslužnosti na Českobudějovicku – řada spojů totiž na území krajského města nadbytečně kopíruje linky MHD. „Situaci by měly řešit moderní a strategicky umístěné přestupní terminály, které umožní cestujícím využít síť veřejné dopravy bez zdlouhavých přechodů,“ nastínil Kafka. Důležitým krokem k úspěšnému IDS navíc bude také nový systém jízdného, který se bude více soustředit na jeho digitální formy.

Příklad toho, že přechodu na digitální jízdné se není třeba obávat, představil ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys. „Papírové jízdenky se nám díky inovacím a zvyšování komfortu cestujících dařilo redukovat, až jsme je mohli v roce 2020 definitivně pohřbít,“ řekl Morys. „Adaptace cestujících na nový, i když jednoduchý systém odbavení samozřejmě nebyla v den D jednoduchá, krizové centrum DPO jelo na plné obrátky. Covid nám ale zrovna se zrušením papírových jízdenek pomohl,“ dodal. Nejvíce cestujících si v Ostravě jízdenku kupuje přiložením bankovní karty. V Českých Budějovicích si za prvních pár měsíců tento způsob nákupu jízdného získal už přes 15 procent cestujících využívajících jednotlivé jízdenky.

Podle Slavoje Dolejše z DPMCB by budoucnost městské dopravy měla tkvět také v integraci: „K samotné mobilitě bychom měli začít přistupovat jako ke službě, propojovat existující možnosti a dělat je navzájem přístupnější. Už dávno se vedle aut nenabízí jen přeprava MHD, ale i další prostředky, třeba stále populárnější sdílená kola, auta, koloběžky.“ K těm by mohla přibýt i služba hromadné dopravy na poptávku, která by umožnila skládat jízdní řád dynamicky na základě zájmu cestujících. Pod názvem Otacar možnou službu z dílny DPMCB představilo krátké video. „Snažíme se službu navrhnout tak, aby více vyhovovala potřebám cestujících i nákladům dopravců,“ uvedl Dolejš. „Pokud bychom přepravili ročně 250 tisíc osob za tržní cenu 80 Kč, služba by měla být v zisku,“ dodal.

 

Atraktivita MHD je i záležitostí města

Atraktivitu MHD mohou velkou měrou ovlivnit i přímo města, která dopravní podniky zřizují.  „Co nám opravdu může přinést výhodu pro MHD, jsou preferenční pruhy. Samozřejmě jejich vymezení hodně souvisí s místním uspořádáním, ale také politickými rozhodnutími. Síť MHD má nyní 111 kilometrů, z toho preferenční pruhy zlepšují průjezdnost veřejných dopravních prostředků na 2,5 kilometrech. Právě ty nejpotřebnější úseky s preferencí ale bohužel někdy ústí zase v koloně,“ apeloval Dolejš.

Že právě auta jsou zásadní překážkou ve zlepšování MHD vnímá i Daniel Morys z DPO: „Poměrně intenzivně se vymezujeme proti autům jako takovým. Jsou naším hlavním protivníkem v popularizaci ale i inovacích naší služby. Snažíme se proto MHD dělat lepší i kvůli nim, abychom byli relevantní konkurencí.“

 

Aktuální hrozby pro MHD

Vyhlídky i návrhy řešení pro zatraktivnění služeb sice dopravní podniky mají, bohužel do nich ale opět citelně zasahuje aktuální dění. Na trhu práce je akutní nedostatek řidičů, jen městským dopravcům sdruženým v SDP ČR jich chybí asi 500. Problémy u personální situace bohužel nekončí. Zdražují se pohonné hmoty, velkým strašákem je ale zejména růst cen elektřiny, na které je provoz MHD ve většině měst alespoň částečně závislý. Nervozitu vzbuzuje i osud plynových vozidel, není totiž jen otázkou za kolik, ale jestli vůbec jezdit budou. V posledních letech přitom dopravci i s pomocí dotací investovaly do udržitelných vozidel nemalé prostředky, i za slovo „udržitelné“ se ale bohužel vlivem ekonomiky vkrádá otazník. Jak uvedl Morys, Ostrava se aktuálně chystá na zásadní projekt zavedení vodíkových vozidel, i u nich ale bude potřeba dbát na udržitelnost v kontextu všech nároků na provoz.

Problémy dopravcům způsobují i dodávky náhradních dílů. „Pokud se chceme o udržitelnosti vozidel hromadné dopravy i nadále bavit, měli bychom se zaměřit i na aktuální strategii obnovy vozových parků. Při výběrech nových vozů by rozhodně měla hrát roli nejen cena, ale například také garance opravitelnosti. Přijde mi logické, aby stejně jako u spotřebního zboží tlak na tento požadavek vycházel z legislativy – národní či evropské,“ míní Dolejš.

„I předání našich obav politické reprezentaci, bylo důležitým cílem naší konference,“ zhodnotil za pořádající DPMCB Dolejš. I proto byla součástí panelová diskuze za účasti prezentujících, ale také českobudějovického primátora Jiřího Svobody a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby. Ti měli možnost prezentovaná témata zařadit do širšího kontextu jimi řešené agendy, ale i rozpočtů.

 

Kontakt pro média:

Mgr. Barbora Smudková
e-mail: smudkova.b@dpmcb.cz

 

Foto: Petr Zikmund

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•