Historie MHD v Českých Budějovicích

Zajistit spojení centra s nádražím - to už byl v mnoha městech úkol pro městskou hromadnou dopravu, ve své době většinou pro pouliční dráhu - tramvaj. Výjimkou nebyly ani České Budějovice. První tramvaje se na budějovickém náměstí objevily 2. prosince 1908 při předváděcí jízdě, ale trvalo ještě půl roku než byl ve městě zahájen pravidelný provoz.

15. června 1909 se začalo jezdit po první trati, která začínala před tehdy zbrusu novou výpravní budovou budějovického nádraží. Pouliční dráha byla pouze jednokolejná a v určitých vzdálenostech byly zřízeny výhybny pro míjení protijedoucích vlaků. Za mostem přes Mlýnskou stoku trať procházela rozrůstajícím se Pražským předměstím. Podle něj byla i první linka označena písmenem P. Konečná stanice byla u dělostřeleckých kasáren před závorami u dnes už neexistující plzeňské zastávky. Celkem byla linka P dlouhá necelé tři kilometry.

Druhá trať vedla na tehdejší Linecké předměstí. Proto byla druhá linka označena písmenem L. Konečná stanice byla na konci dnešní Heydukovy ulice, opět u železniční zastávky. Na Linecké předměstí se začalo jezdit až 16. dubna 1910, ačkoliv byly obě tratě dokončeny současně.

Město potřebovalo také přímé spojení ke hřbitovu. Překonat dva frekventované železniční přejezdy však tramvaj nesměla, a tak se v Českých Budějovicích poprvé cestující 27. října 1909 svezli také trolejbusem! Vůz od firmy Daimler-Stoll neměl tyčové sběrače, na které jsme zvyklí dnes, ale táhl po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček. Tehdejší trolejbusy byly značně nespolehlivé a po pěti letech, na počátku I. světové války, byl jejich provoz v Českých Budějovicích bez náhrady zastaven.

V roce 1925 zakoupily budějovickou pouliční dráhu Jihočeské elektrárny. O 11 let později uskutečnily jedinou významnější změnu provozu. Od roku 1936 jezdila jedna linka mezi oběma předměstími a druhá zajišťovala na náměstí přípoj k nádraží. Na sklonku 2. světové války se stav tratí zhoršil a tramvaje pomalu ztrácely dech. Investovat značné prostředky do jejich náročné obnovy a současné do výstavby nových tratí, které by zajistily kvalitní dopravu do dalších částí města či blízkých obcí, už nebylo ekonomické. O osudu budějovických tramvají bylo rozhodnuto! 2. března 1950 dojezdily!

České Budějovice ale bez městské hromadné dopravy nezůstaly. Ještě před tím, než tramvaje projely ulicemi naposledy, Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích vybudovaly a postupně uvedly do provozu trolejbusovou síť. 28. října 1948 se začala psát nová kapitola historie městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. Opět se městem rozjely trolejbusy. Nešlo již o primitivní poruchové vozy, ale o moderní dopravní prostředek, se kterým měla od roku 1936 dobré zkušenosti Praha, ke které za války přibyly Plzeň a Zlín a později ještě Most.

První trať v Českých Budějovicích byla postavena do Čtyř Dvorů a vedla tedy za tehdejší hranice města. V srpnu 1949 byla dána do provozu převážná část nové trolejbusové sítě. Od 1. ledna 1950 bylo provozování městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích vyčleněno z Jihočeských elektráren a svěřeno nově ustavenému samostatnému Dopravnímu podniku.

Trolejbusová doprava byla v následujících dvaceti letech páteří budějovické městské hromadné dopravy. Na sklonku 60. let se však neuváženě přikročilo k postupné likvidaci sítě a 24. září 1971 projely trolejbusy městem naposledy a jejich úkoly převzaly jen autobusy.

První autobusovou linku zavedl Dopravní podnik 8. září 1951 do Mladého, kam se nepodařilo postavit původně zamýšlenou trolejbusovou trať. V prvních letech autobusy zajišťovaly dopravu jen na několika nepříliš frekventovaných linkách. Postupně však přebíraly úkoly trolejbusů, a tak v roce 1972 v Českých Budějovicích jezdilo už 11 linek o celkové délce 87 kilometrů . Na sklonku roku 1988 dosáhla síť autobusových linek prakticky dvou set kilometrů.

Podnětem k obnově trolejbusové sítě byla představa, že spojí České Budějovice a Jadernou elektrárnu Temelín. Z velkorysého záměru sice sešlo, ale trolejbusů se nakonec dočkaly alespoň samotné České Budějovice. Tak se začala psát  další kapitola kroniky českobudějovické městské hromadné dopravy. Potřetí se v ní můžeme dovědět o trolejbusech. .

2. května 1991 se obyvatelé Českých Budějovic opět po dvaceti letech svezli trolejbusem. Nová vozovna pro trolejbusy byla postavena v Horní ulici. V následujících letech byla ve městě opět obnovena převážná většina původních tratí a trolejbusy dosáhly i do dalších částí města, především na nová sídliště.

Jako první byla spojena s hlavním dopravním uzlem u nádraží sídliště Máj a Vltava a pochopitelně opět i Čtyři Dvory. V červnu 1992 byl zahájen provoz na trati kolem Ústředního hřbitova, přes Nemanice až do Borku, a v září téhož roku byla dokončena první etapa výstavby sítě zprovozněním úseku do Rožnova. Počátek roku 1996 přinesl obnovu trolejbusové tratě do Suchého Vrbného a postavení nové větve k Papírnám. Tím ale výstavba druhé etapy ještě neskončila. Trolejbusů se dočkalo ještě sídliště Šumava a 13. dubna 1998 byla dána do provozu trať na Strakonické ulici. A v roce 2003 se postavilo propojení mezi Pražskou třídou a nádražím po Pekárenské ulici.

Velkým krokem kupředu bylo zavedení provozu s novým odbavovacím a informačním systémem od ledna 2000. Vozidla MHD byla vybavena novými palubními počítači a označovači jízdenek. I tady se myslelo na postižené občany, byl uveden do provozu první kompletní informační systém pro nevidomé občany v České republice.

Od roku 2004 byl po 12 letech obnoven provoz nočních linek. V současné době je noční provoz zajištěn dvěma trolejbusovými linkami 53 a 59.

Od roku 2006 je provoz MHD řízen z moderního centrálního dispečinku, který má k dispozici radiové spojení se všemi vozy i údaje o jejich poloze a odchylce od jízdního řádu v reálném čase.

Nový systém MHD přinesl v roce 2011 restrukturalizaci linkového vedení v podobě zavedení páteřních linek s krátkými intervaly a taktovými jízdními řády a změny tras některých dalších linek. Současná MHD je v Českých Budějovicích zajišťována autobusy a trolejbusy na celkem 24 linkách. Na 8 trolejbusových linek v pracovní dny při plném provozu vyjíždí 47 vozů. Autobusy zajišťují dopravu na 16 linkách, na něž je v pracovních dnech vypravováno 63 vozů. Mimo město České Budějovice obsluhují vozy MHD dalších 15 obcí v jeho okolí (Borek, Boršov nad Vltavou, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Hlincová Hora, Homole, Hrdějovice, Litvínovice, Planá, Roudné, Rudolfov, Srubec, Staré Hodějovice, Včelná, Vidov a Vráto), které jsou zařazeny do jednotného tarifního pásma. Celá síť MHD tak pokrývá území, kde žije téměř 120 tisíc obyvatel.

V roce 2016 dopravní podnik uvedl do provozu první dva trolejbusy typu Škoda 27 Tr s technologií přídavných baterií, které umožňují omezený dojezd i mimo trolejová vedení. V dalších letech následovalo rozšíření flotily těchto vozů na současných 15.

Zatím posledním historickým mezníkem bylo zahájení provozu elektrobusů v listopadu 2018. Spolu s rozvojem trolejbusové dopravy i nákupem autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn je tak patrný důraz na bezemisní a nízkoemisní vozidla, jejichž provoz je významným příspěvkem ke zlepšování životního prostředí.

Městská hromadná doprava v Českých Budějovicích oslaví v roce 2019 své 110. narozeniny. Po celou dobu od svého vzniku je přirozenou a důležitou součástí života ve městě. Během mnoha let tak přepravily budějovické trolejbusy a autobusy (a kdysi i tramvaje) moho miliónů cestujících.