Zajistit spojení centra s nádražím - to už byl v mnoha městech úkol pro městskou hromadnou dopravu, ve své době většinou pro pouliční dráhu - tramvaj. Výjimkou nebyly ani České Budějovice. První tramvaje se na budějovickém náměstí objevily 2. prosince 1908 při předváděcí jízdě, ale trvalo ještě půl roku než byl ve městě zahájen pravidelný provoz.
15. června 1909 se začalo jezdit po první trati, která začínala před tehdy zbrusu novou výpravní budovou budějovického nádraží. Pouliční dráha byla pouze jednokolejná a v určitých vzdálenostech byly zřízeny výhybny pro míjení protijedoucích vlaků. Za mostem přes Mlýnskou stoku trať procházela rozrůstajícím se Pražským předměstím. Podle něj byla i první linka označena písmenem P. Konečná stanice byla u dělostřeleckých kasáren před závorami u dnes už neexistující plzeňské zastávky. Celkem byla linka P dlouhá necelé tři kilometry.
Druhá trať vedla na tehdejší Linecké předměstí. Proto byla druhá linka označena písmenem L. Konečná stanice byla na konci dnešní Heydukovy ulice, opět u železniční zastávky. Na Linecké předměstí se začalo jezdit až 16. dubna 1910, ačkoliv byly obě tratě dokončeny současně.
Město potřebovalo také přímé spojení ke hřbitovu. Překonat dva frekventované železniční přejezdy však tramvaj nesměla, a tak se v Českých Budějovicích poprvé cestující 27. října 1909 svezli také trolejbusem! Vůz od firmy Daimler-Stoll neměl tyčové sběrače, na které jsme zvyklí dnes, ale táhl po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček. Tehdejší trolejbusy byly značně nespolehlivé a po pěti letech, na počátku I. světové války, byl jejich provoz v Českých Budějovicích bez náhrady zastaven.
V roce 1925 zakoupily budějovickou pouliční dráhu Jihočeské elektrárny. O 11 let později uskutečnily jedinou významnější změnu provozu. Od roku 1936 jezdila jedna linka mezi oběma předměstími a druhá zajišťovala na náměstí přípoj k nádraží. Na sklonku 2. světové války se stav tratí zhoršil a tramvaje pomalu ztrácely dech. Investovat značné prostředky do jejich náročné obnovy a současné do výstavby nových tratí, které by zajistily kvalitní dopravu do dalších částí města či blízkých obcí, už nebylo ekonomické. O osudu budějovických tramvají bylo rozhodnuto! 2. března 1950 dojezdily!