Historie MHD v Českých Budějovicích

Časová osa
Fotogalerie historického vozového parku


České Budějovice jsou sídlem mnoha světoznámých průmyslových podniků a významným dopravním uzlem. Není tedy divu, že mají i odpovídající nároky na městskou hromadnou dopravu. Byly však doby, kdy v nich dokonce jezdila i tramvaj.


Počátky městské hromadné dopravy...

Zajistit spojení centra s nádražím - to už byl v mnoha městech úkol pro městskou hromadnou dopravu, ve své době většinou pro pouliční dráhu - tramvaj. Výjimkou nebyly ani České Budějovice. První tramvaje se na budějovickém náměstí objevily 2. prosince 1908 při předváděcí jízdě, ale trvalo ještě půl roku než byl ve městě zahájen pravidelný provoz.

15. června 1909 se začalo jezdit po první trati, která začínala před tehdy zbrusu novou výpravní budovou budějovického nádraží. Pouliční dráha byla pouze jednokolejná a v určitých vzdálenostech byly zřízeny výhybny pro míjení protijedoucích vlaků. Za mostem přes Mlýnskou stoku trať procházela rozrůstajícím se Pražským předměstím. Podle něj byla i první linka označena písmenem P. Konečná stanice byla u dělostřeleckých kasáren před závorami u dnes už neexistující plzeňské zastávky. Celkem byla linka P dlouhá necelé tři kilometry.

Druhá trať vedla na tehdejší Linecké předměstí. Proto byla druhá linka označena písmenem L. Konečná stanice byla na konci dnešní Heydukovy ulice, opět u železniční zastávky. Na Linecké předměstí se začalo jezdit až 16. dubna 1910, ačkoliv byly obě tratě dokončeny současně.

Město potřebovalo také přímé spojení ke hřbitovu. Překonat dva frekventované železniční přejezdy však tramvaj nesměla, a tak se v Českých Budějovicích poprvé cestující 27. října 1909 svezli také trolejbusem! Vůz od firmy Daimler-Stoll neměl tyčové sběrače, na které jsme zvyklí dnes, ale táhl po trolejovém vedení speciální kontaktní vozíček. Tehdejší trolejbusy byly značně nespolehlivé a po pěti letech, na počátku I. světové války, byl jejich provoz v Českých Budějovicích bez náhrady zastaven.

V roce 1925 zakoupily budějovickou pouliční dráhu Jihočeské elektrárny. O 11 let později uskutečnily jedinou významnější změnu provozu. Od roku 1936 jezdila jedna linka mezi oběma předměstími a druhá zajišťovala na náměstí přípoj k nádraží. Na sklonku 2. světové války se stav tratí zhoršil a tramvaje pomalu ztrácely dech. Investovat značné prostředky do jejich náročné obnovy a současné do výstavby nových tratí, které by zajistily kvalitní dopravu do dalších částí města či blízkých obcí, už nebylo ekonomické. O osudu budějovických tramvají bylo rozhodnuto! 2. března 1950 dojezdily!

Trolejbusové intermezzo...

České Budějovice ale bez městské hromadné dopravy nezůstaly. Ještě před tím, než tramvaje projely ulicemi naposledy, Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích vybudovaly a postupně uvedly do provozu trolejbusovou síť. 28. října 1948 se začala psát nová kapitola historie městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. Opět se městem rozjely trolejbusy. Nešlo již o primitivní poruchové vozy, ale o moderní dopravní prostředek, se kterým měla od roku 1936 dobré zkušenosti Praha, ke které za války přibyly Plzeň a Zlín a později ještě Most.

První trať v Českých Budějovicích byla postavena do Čtyř Dvorů a vedla tedy za tehdejší hranice města. V srpnu 1949 byla dána do provozu převážná část nové trolejbusové sítě. Od 1. ledna 1950 bylo provozování městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích vyčleněno z Jihočeských elektráren a svěřeno nově ustavenému samostatnému Dopravnímu podniku.

Trolejbusová doprava byla v následujících dvaceti letech páteří budějovické městské hromadné dopravy. Na sklonku 60. let se však neuváženě přikročilo k postupné likvidaci sítě a 24. září 1971 projely trolejbusy městem naposledy a jejich úkoly převzaly jen autobusy.

Věk autobusů...

První autobusovou linku zavedl Dopravní podnik 8. září 1951 do Mladého, kam se nepodařilo postavit původně zamýšlenou trolejbusovou trať. V prvních letech autobusy zajišťovaly dopravu jen na několika nepříliš frekventovaných linkách. Postupně však přebíraly úkoly trolejbusů, a tak v roce 1972 v Českých Budějovicích jezdilo už 11 linek o celkové délce 87 kilometrů . Na sklonku roku 1988 dosáhla síť autobusových linek prakticky dvou set kilometrů.

Opětovný nástup trolejbusů...

Podnětem k obnově trolejbusové sítě byla představa, že spojí České Budějovice a Jadernou elektrárnu Temelín. Z velkorysého záměru sice sešlo, ale trolejbusů se nakonec dočkaly alespoň samotné České Budějovice. Tak se začala psát  další kapitola kroniky českobudějovické městské hromadné dopravy. Potřetí se v ní můžeme dovědět o trolejbusech. .

2. května 1991 se obyvatelé Českých Budějovic opět po dvaceti letech svezli trolejbusem. Nová vozovna pro trolejbusy byla postavena v Horní ulici. V následujících letech byla ve městě opět obnovena převážná většina původních tratí a trolejbusy dosáhly i do dalších částí města, především na nová sídliště.

Jako první byla spojena s hlavním dopravním uzlem u nádraží sídliště Máj a Vltava a pochopitelně opět i Čtyři Dvory. V červnu 1992 byl zahájen provoz na trati kolem Ústředního hřbitova, přes Nemanice až do Borku, a v září téhož roku byla dokončena první etapa výstavby sítě zprovozněním úseku do Rožnova. Počátek roku 1996 přinesl obnovu trolejbusové tratě do Suchého Vrbného a postavení nové větve k Papírnám. Tím ale výstavba druhé etapy ještě neskončila. Trolejbusů se dočkalo ještě sídliště Šumava a 13. dubna 1998 byla dána do provozu trať na Strakonické ulici. A v roce 2003 se postavilo propojení mezi Pražskou třídou a nádražím po Pekárenské ulici.

Další, zatím poslední kapitola...

Velkým krokem kupředu bylo zavedení provozu s novým odbavovacím a informačním systémem od ledna 2000. Vozidla MHD byla vybavena novými palubními počítači a označovači jízdenek. I tady se myslelo na postižené občany, byl uveden do provozu první kompletní informační systém pro nevidomé občany v České republice.

Trolejbusy dnes zajišťují dopravu na 8 linkách, na které v pracovní dny při plném provozu vyjíždí 55 vozů. Napájení trakčního vedení trolejbusové sítě stejnosměrným proudem o napětí 750 voltů zajišťují 4 měnírny ovládané dálkově z energetického dispečinku Dopravního podniku. Celkový instalovaný výkon měníren je 6400 kilovoltampér. Trolejové vedení, vyjádřeno jednostopě, dosahuje stavební délky 72 kilometrů včetně manipulačních úseků. V trolejové síti je instalováno celkem 156 výhybek. V zemi je uloženo celkem 153 km napájecích kabelů.

Celkem je ve vozovně udržováno 25 kloubových trolejbusů typu Škoda 15Tr, 31 nízkopodlažních vozů Škoda 25Tr, 2 nízkopodlažní vozy Škoda 27Tr a historický trolejbus Škoda 9TrHT.

Obnova trolejbusové dopravy neznamená, že by poklesl význam autobusů. Ty zajišťují dopravu na 14 linkách o celkové délce 165 kilometrů . V pracovní dny vyjíždí do ulic 58 vozů, které zajíždějí do 14 příměstských obcí a dvou měst.

Vozový park autobusů MHD tvoří nízkopodlažní vozy Iveco Citelis, Iveco Crossway LE City, Solaris Urbino, Karosa Renault Citybus a Karosy řady B 7xx a B 9xx.

Od roku 2004 byl po 12 letech obnoven provoz nočních linek. V současné době je noční provoz zajištěn dvěma trolejbusovými linkami 53 a 59.

Denně přepraví trolejbusové a autobusové linky Dopravního podniku města České Budějovice, více jak 100 tisíc cestujících. České Budějovice jsou jediným městem v jižních Čechách, kde dopravu zajišťují kromě autobusů i prostředky elektrické trakce - trolejbusy. Jejich provoz je významným příspěvkem ke zlepšování životního prostředí.

Městská hromadná doprava v Českých Budějovicích oslavila v roce 2014 své 105. narozeniny. Za tuto dobu se oprávněně stala nezbytnou součástí infrastruktury. Během let přepravily budějovické trolejbusy a autobusy milióny cestujících a významně tak pomáhají rozvoji města.

  • Mobilní aplikace SEJF
  • Mapa linek a prodejních automatů
  • Úplné znění tarifu
  • Vyhledat dopravní spojení
Autobusy, Trolejbusy