INTRO...

Do historie dopravy v Českých Budějovicích se jako první nesmazatelně zapsala koněspřežná železnice. Jejím duchovním otcem byl František Josef Gerstner a jeho syn František Antonín. Ten získal v roce 1824 privilegium ke stavbě. Už 8. září 1827 přijel do Českých Budějovic první zkušební vlak z rakouského Leopolschlagu a brzy na to bylo dokončeno i nádraží, první na evropském kontinentě. Koněspřežná dráha vedla přímo ulicemi města. Ta, která je dnes pojmenovaná po zakladateli koněspřežky, připomíná trasu, ve kterém místě vstupovala do města. Pokračovala ulicemi Biskupskou a Radniční až k c.k. solnímu skladu. V roce 1838 byla ještě postavena manipulační kolej Českou ulicí až k hostinci U zelené ratolesti, který byl nejsevernějším bodem dráhy. Cesta douhá 129 km trvala osobním vlakem z Budějovic do Lince 14 hodin, nákladnímu vlaku až tři dny. V roce 1870 jela koňka českobudějovickými ulicemi naposledy a vystřídala ji parostrojní železnice a nové nádraží.

1909

Zajistit spojení centra s nádražím - to už v mnoha městech zajišťovala městská hromadná doprava, ve své době většinou pouliční dráha – tramvaj. Stejně tomu tak bylo ba jihu Čech. Po první trati se začalo v Českých Budějovicích jezdit 15. června 1909. Začátek byl před tehdy zcela novou výpravní budovou budějovického nádraží, postavenou v secesním slohu. Koleje směřovaly na Náměstí a tramvaje projížděly po východní a severní straně. Za mostem přes Mlýnskou stoku trať procházela rozrůstajícím se Pražským předměstím k Dělostřeleckým kasárnám. Proto byla první linka a označena písmenem P.

Město potřebovalo také spojení ke hřbitovu. Překonat dva železniční přejezdy však tramvaji neumožňovaly drážní předpisy, a tak cestující v Českých Budějovicích mohli pokračovat od 27. října 1909 trolejbusem. Jejich provoz však netrval dlouho. Po pěti letech, po vypuknutí první světové války, byly trolejbusy zabaveny pro vojenské účely a přestavěny na pohon spalovacím motorem.

1910

Druhá tramvajová trať vedla na tehdejší Linecké předměstí a byla označena písmenem L. Provoz začal ale později, až po vyřešení malé únosnosti mostu přes řeku Malši. Cestující, kteří přijeli od Nádraží a z Náměstí, vystoupili a přešli po mostě pěšky. Tramvaj přejížděla prázdná jen dvakrát denně. Na druhé straně stál připravený další vůz. Tento systém byl provozován od 16. dubna 1910 až do 15. června 1916, jelikož byl v předchozím roce postaven zcela nový ocelový most, stojící dodnes, nesoucí název Zlatý most.

1925

Tramvajové garáže (na snímku vpravo) sídlily v sousedství Jihočeské elektrárny, které v roce 1925 zakoupily budějovickou pouliční dráhu. Elektrárny provozovaly tramvaje až do ukončení jejich provozu v roce 1950.

1936

Kolejová síť doznala ve městě jediných úprav v roce 1936. Od tohoto roku jezdila jedna linka mezi oběma předměstími (Pražským a Lineckým), a druhá zajišťovala spojení z Náměstí k nádraží, dnešní Žižkovo třídou, ze které rovněž odbočovala manipulační trať do vozovny (na snímku vlevo).

1945

Na konci II. světové války bylo leteckými nálety poškozeno nádraží i přilehlé železniční zařízení, včetně přimykající se tramvajové sítě, která byla sice opravena, ale tehdy už bylo jasné, že nebude stačit narůstajícím potřebám obyvatel města České Budějovice. Modernizace, lépe řečeno novostavba, by byla finančně velmi náročná, a proto tehdejší správní orgány rozhodly o stavbě jednoduššího a pružnějšího trolejbusového provozu.

1948

S pracemi se začalo v roce 1946 a první trolejbus vyjel na novou trať 28. října 1948. Tramvaje projely ulicemi naposledy v roce 1950. Jihočeské elektrárny v Českých Budějovicích vybudovaly a postupně uvedly do provozu trolejbusovou síť. Už nešlo o pomalý a malokapacitní dopravní prostředek. První trať v Českých Budějovicích byla postavena do Čtyř Dvorů. K dispozici byly první tři vozy typu Vetra francouzské výroby, vybavené elektrickou výzbrojí ČKD.

1950

Od 1. ledna 1950 bylo provozování městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích vyčleněno z Jihočeských elektráren a předáno nově ustavenému samostatnému Dopravnímu podniku. To už byla téměř dokončena stavba trolejového vedení. Tramvajový provoz byl ukončen 1. března 1950 a trolejbusy jezdily na všech čtyřech naplánovaných linkách.

1951

Dopravní podnik zavedl 8. září 1951 první autobusovou linku do Mladého, kam se nepodařilo postavit původně zamýšlenou trolejbusovou trať. V prvních letech zajišťovaly dopravu jen na několika nepříliš frekventovaných linkách malé autobusy PRAGA.

1960

V průběhu let dopravní potřeba obyvatel narostla a v roce 1960 byla již autobusová doprava provozována na pěti linkách o délce téměř 30 km. Provoz zajišťovaly autobusy Škoda 706 RO a novější Škoda 706 RTo.

1971

Trolejbusová doprava byla v 50. a 60. letech páteří budějovické městské hromadné dopravy. Na sklonku 60. let se však neuváženě přikročilo k postupnému útlumu provozu elektrické trakce a náhradou se staly autobusy. Trolejbusy se 24. září 1971 s Českými Budějovicemi rozloučily slavnostní zvláštní jízdou.

1988

Autobusová doprava se dále rozvíjela a po roce 1972 bylo v Českých Budějovicích už 11 linek o celkové délce 87 kilometrů. Na sklonku roku 1988 dosáhla síť MHD dvou set kilometrů.

1990

Na úplném začátku posledního desetiletí minulého století začala v jihočeské metropoli výstavba trolejbusové sítě, v historii již třetí. V ulicích města se pohybují montážní vozy a nad budoucími linkami se začíná rozprostírat měděná pavučina nového trolejového vedení.

1991

V Českých Budějovicích se opět objevují trolejbusy. Podnětem k obnově trolejbusové sítě byla představa, že spojí České Budějovice s Jadernou elektrárnou Temelín. Z přehnaně velkorysého záměru sice sešlo, ale trolejbusy dostaly přednost v MHD. Obyvatelé Českých Budějovic se opět po dvaceti letech s nimi svezli 2. května 1991 na dvou linkách 14 a 17.

V následujících letech byla ve městě opět obnovena převážná většina původních tratí a trolejbusy dosáhly i do dalších částí města, především na nová sídliště. Jako první byl spojen hlavní dopravní uzel Nádraží se sídlišti Máj a Vltava v městské části Čtyři Dvory. Základem vozového parku se staly kloubové trolejbusy ŠKODA 15Tr. Jediný vůz může přepravit až 150 cestujících, tedy dvakrát víc než trolejbusy Vetra z roku 1948.

1992

V červnu 1992 byl zahájen provoz trolejbusové dopravy na trati kolem Ústředního hřbitova, přes Nemanice až do Borku. V září téhož roku byla dokončena druhá větev páteřní linky číslo 2 do Rožnova a tím první etapa výstavby trolejbusové sítě.

1996

Počátek roku 1996 přinesl obnovu trolejbusové tratě do Suchého Vrbného a postavení nové větve k Papírnám. Tím ale výstavba druhé etapy ještě neskončila, trolejbusů se dočkalo ještě sídliště Šumava.

1998

Nová spojovací trolejbusová trať na Strakonické ulici byla dána do provozu 13. dubna 1998. Je důležitou spojnicí mezi Pražskou třídou a Čtyřmi Dvory. Od téhož roku se průběžně nakupují nízkopodlažní vozy, které velice usnadňují cestování nejen našich postižených spoluobčanům, ale také maminkám s kočárky.

1999

Od 1. dubna 1999 bylo změněno logo společnosti a na Lannově třídě zřízena informační kancelář pro zlepšení služeb cestujícím.

2000

Významnou novinkou bylo od 1. ledna 2000 zahájení provozu nového odbavovacího a informačního systému. Vozidla MHD byla vybavena novými palubními počítači a označovači jízdenek. I tady se myslelo na postižené občany. Zprovozněn byl první kompletní informační systém pro nevidomé občany v České republice.

Pokud jde o jednotlivé typy vozidel, měl Dopravní podnik ve svém vozovém parku 66 autobusů Karosa, 19 nízkopodlažních autobusů Karosa-Renault, 41 trolejbusů Škoda 15Tr a 5 nízkopodlažních trolejbusů Škoda 21Tr.

2001

V roce 2001 byl zahájen IDS (integrovaný dopravní systém) vlak+MHD+meziměstské autobusy. DPmČB se na IDS podílí linkou č. 104, která vede z Českých Budějovic přes Hosín do Hluboké nad Vltavou-železniční stanice. Linka projíždí celým městem Hluboká nad Vltavou, kde plní i úkol městské dopravy v časech vyšší dopravní poptávky.

2003

V roce 2003 byla zprovozněna samoobslužná čerpací stanice nafty, postavená podle nejpřísnějších ekologických předpisů v areálu vozovny autobusů na Novohradské ulici. Dále byla zprovozněna trolejbusová trať Pekárenská – Nádražní a rozšířeno trakční kabelové propojení do Suchého Vrbného.

2005

Stěžejní událostí roku 2005 byla realizace projektu „Cestujeme bez bariér“, v rámci kterého Dopravní podnik zakoupil 2 nízkopodlažní kloubové trolejbusy Škoda 25Tr Irisbus a 4 nízkopodlažní kloubové autobusy Irisbus Citelis, všechny s plošinou pro vozíčkáře. Další významnou událostí bylo spuštění nové radiové sítě pro sledování a řízení systému MHD. Provozně důležitou záležitostí byla realizace propojení trolejbusové sítě na křižovatce Žižkova – Novohradská.

2006

V roce 2006 došlo k další výrazné obnově vozového parku. Bylo pořízeno 6 kloubových nízkopodlažních autobusů Irisbus Citelis a 5 kloubových nízkopodlažních trolejbusů Škoda 25Tr Irisbus. Další velkou investiční akcí byla zásadní modernizace centrálního dispečerského pracoviště.

2007

Vozový park Dopravního podniku byl i v tomto roce rozšířen o 5 nízkopodlažních kloubových trolejbusů Škoda 25Tr Irisbus a 6 nízkopodlažních kloubových autobusů Irisbus Citelis. V úzké spolupráci s Magistrátem města České Budějovice byla realizována stavba nové trolejbusové trati ze sídliště Vltava do Českého Vrbného. Dále byla dokončena stavba moderní myčky a lakovny v areálu vozovny autobusů. Síť nočních linek se rozrostla o další trasu na Pražské předměstí a do Nemanic, později také do Hodějovic. Dále byla otevřena nová informační kancelář v dopravně-obchodním centru Mercury.

2008

Jako každoročně byly významné finanční zdroje společnosti použity na obnovu vozového parku. Nově byly pořízeny 2 krátké autobusy typu Citelis Irisbus a 2 autobusy značky Iveco Crossway LE. Dále byly pořízeny 2 kloubové trolejbusy Škoda 25Tr Irisbus. Všechny vozy jsou nízkopodlažní.

Do testovacího provozu byl uveden projekt LCD obrazovek – tzv. CityDisplay – které jsou umístěny v přední části vozů a slouží k informování cestujících o dění v naší metropoli, tak i k prezentaci dopravního podniku a samozřejmě i ostatních firem. Přenos do tohoto média probíhá pomocí WiFi, takže informace mohou být vkládány dle aktuálního stavu a potřeby.

V ekonomické oblasti došlo k zásadnímu rozhodnutí o prodeji pohledávek za cestujícími bez platného jízdního dokladu, což mělo výrazně kladný vliv na hospodářský výsledek roku 2008.

2009

Tento rok byl rokem velkého výročí, a to oslavy 100 let od založení MHD. U této příležitosti došlo k výrazné změně internetové prezentace společnosti přinášející spoustu užitečných odkazů a informací, jejichž samozřejmou součástí je vyhledávač spojení a informace o jízdních řádech. Velkou inovací prošla i mapa linek MHD.

K tomuto významnému výročí byla v červnu 2009 vydána i kniha s názvem „100 let městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích 1909 – 2009“, které je věnovaná pozornost v samostatné sekci Kniha a film.

Vrcholem oslav výročí 100 let byl velkolepý Den otevřených dveří 13. 6. 2009, který byl završen „spanilou jízdou“ historických vozidel.

Další velkou novinkou bylo zavedení nákupu jízdenek pomocí mobilního přístroje. Tento projekt byl realizován ve spolupráci s Magistrátem města České Budějovice, který byl iniciátorem a celý projekt zastřešuje.

I vozový park si zasloužil svou obnovu a byly pořízeny nové nízkopodlažní vozy – 2ks kloubové autobusy typu Irisbus Citelis a 2 kloubové trolejbusy Škoda 25Tr Irisbus.

Mimořádná doprava

Dopravní podnik zajišťuje také mimořádné služby. K tomu účelu vlastní jeden historický trolejbus ŠKODA 9Tr-HT, se kterým lze na objednávku projet libovolným úsekem města, které je zatrolejováno. Vozidlo je využíváno například při akcích jako je Den města, Den otevřených dveří v pivovaru Budvar, Den otevřených dveří DPmČB a také při soukromých oslavách příznivců MHD.